Stavební úřad nerovně jedná s účastníky řízení a zcela evidentně dle našeho názoru nadržuje stavebníkovi.
Stavení úřad omezuje okruhy účastníků - při řešení projektu Chvojová 5 určil jako účastníky pouze majitele Chvojová 7 a Chvojová 3 (majitelem č. 3 je sám stavebník). Byli vynecháni jak majitelé nemovitostí přes ulici (přestože 12 m vysokou budovou budou dotčeni), tak přímí sousedé v Ovocné ulici. Ti byli vynecháni z důvodu, že se stali vlastníky nemovitosti až několik týdnů po schválení stavebního povolení v roce 2015 (což by se dalo pochopit), nebyli však vybráni mezi účastníky ani při změnách v červnu 2019, kdy došlo k zásadnímu rozšíření projektu o podzemní garáže a zvýšení zdí objektu prakticky o 1 patro, o rapidní zvětšení zastavěné plochy a také naplánování stavby přímo na hranici jejich pozemku.
Dle zákona mají být účastníky řízení všichni stavbou dotčení. Stavební úřad se snaží vymýšlet vlastní nesmyslné výklady, kdo je účastníkem řízení - např. posuzuje jen vzdálenost budov místo jejich reálného vlivu, nebo že "je jeho nemovitost na jih".
Stavební úřad dále neumožňuje nahlédnutí do spisů přímým sousedům stavby s tím, že nejsou účastníky řízení, přestože dle zákona se k nim má chovat jako k účastníkům, pokud se neprokáže opak (více info 1, 2).
Stavební úřad nechá účastníky několik týdnů pokoušet se vysvětlit jejich zákonné nároky a po uznání jejich nároku jim sdělí, že jim přístup stejně neumožní, protože řízení skončilo v roce 2015 a aktuálně se žádné nevede. O změnách v roce 2019 mlčí.
Stavební úřad po oznámení, že na budově Chvojová 5 (bytový dům) několik let nebyla umístěna cedulka "stavba povolena", takže nikdo ze sousedství netušil, že má dojít k zásadní přestavbě, vyhodnotí situaci jako "drobné pochybení" a dále neřeší. Druhý den po oznámení se okamžitě cedulka po 4 letech na budově objevila.
Po oznámení, že v budově Chvojová 3 (penzion) začaly vnitřní stavební úpravy bez platného stavebního povolení, úřad tvrdí, že toto nemůže ověřit, protože nemůže vniknout do soukromého prostoru. Po namítnutí, že jsou změny viditelné z ulice, protože stavebník již odstranil okna, se hned druhý den na budově objevily provizorní žaluzie, aby nebylo vidět dovnitř.
Po stížnostech na nečinnost a odstranění stavby bez povolení (podáno 24.10.2019) údajně stavební úřad stavbu na místě zkontroloval a vyhodnotil, že je vše v souladu s povolením na "nástavbu", přestože původní stavba zanikla - to se děje v případě, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (viz judikatura nejvyššího soudu).
Stavební úřad dále šikanózně přistupuje ke stěžovatelům a chce po nich zbytečnou a nezákonnou administrativu, jako odmítání odvolání z důvodu, že nebylo zasláno elektronicky v pěti vyhotoveních - po jednom pro každého z účastníků řízení - což logicky odporuje smyslu elektronické komunikace.
V případě zřícení budovy Chvojová 3 neposlal úřad oznámení o nařízené demolici původním účastníkům sporného řízení. Zřícení budovy na sousedním pozemku, ohrožení zdraví, životů a majetku spoluobčanů se sousedů dle vyjádření stavebního úřadu nijak nedotýká.
V tomto případě nechal stavební úřad účastníky několik týdnů pokračovat v odvolávání k neexistující budově a i týden po údajném zpětvzetí žádosti o stavební povolení je zcela nesmyslně vyzval k podání vyjádření ke svému vlastnímu odvolání.
Stavební úřad se snaží vymýšlet nesmyslné důvody, aby zabránil nahlédnutí do kompletní projektové dokumentace a pořízení její kopie účastníkům řízení - například, že do ní nemohou sami účastníci nahlédnout, pokud jsou zastupováni právní kanceláří; pracovník úřadu zrovna nemůže projektovou dokumentaci nalézt; nebo se snaží odvolávat na různé zákony bránící nahlédnutí. Viz účastníci jsou si rovni a mají právo se kvalifikovaně vyjádřit k podkladům.
Stavební práce na objektu Chvojová 5 probíhají v rozporu s projektem.
Výška stěny směrem do ulice je o 3,3 m vyšší, než bylo původně projektováno a tím je porušena odstupová vzdálenost daná zákonem (odstup staveb musí být roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn).
V projektu bylo dále plánováno parkování automobilů na dvorku objektu. To mělo být umožněno prostorem částečně zasahujícím pod objekt. Tento prostor však nebyl realizován a plánované parkování tak není možné.
Odchylky proti projektu byly oznámeny stavebnímu úřadu, ale ten je odmítl jakkoliv řešit.
Považujeme proto přístup stavebního úřadu za nekorektní a zaujatý.
Námitky účastníků jsou zamítány vágně, bez vysvětlení, což odporuje správnímu řádu.
Nejedná se zdaleka o první případ, kdy stavební úřad konkrétnímu stavebníkovi vychází takto vstříc.