Budova Chvojová 5 byla původně malý rodinný domek, který se začal používat jako penzion.
V květnu 2014 bylo zahájeno řízení na povolení nástavby 2 dalších pater na stávající budovu.
Přestože tento projekt odporoval územnímu plánu a okolní obyvatelé se snažili odvolat, stavební úřad jejich námitky nevyslyšel. Stavební povolení bylo vydáno 1.4.2015.
Platnost stavebního povolení je 2 roky. Během této doby nebyla zahájena stavební činnost, která by vedla k provedení plánované stavby.
Stavební povolení tak mělo 1.4.2017 zaniknout. Během této doby došlo ke změně některých majitelů okolních nemovistostí.
Přestože stavební povolení mělo po takové době zaniknout, proces se v roce 2019 obnovil žádostí o změnu (nikdy nezahájené) stavby před dokončením. Smyslem omezené doby platnosti stavebního povolení je i to, aby nový projekt reflektoval aktuální situaci - např. změnu stupně automobilizace, aktuální ekologické normy, nebo právě změny vlastníků. Tyto parametry se mohou v delším časovém období (což je zde 5 let) razantně měnit.
V novém projektu najednou přibylo plné 4. nadzemní podlaží, výtah a objevily se vágně definované podzemní garáže s autovýtahem. Vytvoření podzemních garáží s sebou zároveň přineslo nutnost stavět na hranici pozemku, kdy je nutný souhlas majitele dotčeného pozemku, který však nikdy vydán nebyl.
Noví majitelé nemovitostí v přímém sousedství o tomto nebyli nijak informováni, nebylo s nimi jednáno jako s účastníky řízení, stavební úřad jim bránil nahlédnutí do dokumentace a tak přišli o své právo se jakkoliv rozhodnutí bránit.
Byla zahájena stavební činnost a v září 2019 došlo k úplnému odstranění původní stavby. Tím mělo opětovně dojít k zániku stavebního povolení, protože bylo vydáno na nástavbu a odstraněním původní budovy přestal existovat objekt, na který se měla nástavba provádět.
Stavební úřad veškeré námitky zamítl bez řádného odůvodnění a stavba dále pokračovala.
Budova je v dnešních dnech již téměř dokončená a je patrné, že snaha postavit co největší budovu neustala. Postavený objekt neodpovídá stavebním úřadem (nesprávně) schválenému projektu.
Hlavní odchylky oproti projektu:
Odstraněním terasy došlo k dalšímu zvětšení objemu budovy a zvětšení jejího vlivu na zastínění okolních objektů. Zároveň tím došlo ke zvýšení stěny budovy o 3,3 m a tím o porušení zákonných odstupových vzdáleností od ostatních budov.
Odstraněním míst pro parkování došlo ke snížení (už v projektu nedostatečného) počtu parkovacích míst. Tím dojde k prohloubení problémů s parkováním v naší lokalitě.
Podrobné informace a důkazy byly dodány stavebnímu úřadu, ten ale opět odmítl situaci řešit.
22.9. 2020 uznal odvolací správní orgán, že došlo v řízení došlo k pochybením, nebyli správně určen okruh účastníků řízení, že stavba neprobíhá dle dokumentace a jsou navíc prováděny nepovolené práce na pozemku města. Celé 4. patro a podzemní garáže jsou tak postaveny bez pravomocného stavebního povolení.
Stavebník však výzvu k bezodkladnému zastavení prací i 2 měsíce po vydání ignoruje a stavba nadále probíhá. První týdny se stavebník obhajoval tím, že o ničem nevím protože "nemá povinnost kontrolovat datovou schránku". Další stavební práce obhajuje tím, že se jedná o nezbytné zabezpečovací práce.
Zabezpečovací práce by však měl určovat a nařizovat stavební úřad tam kde stav objektu ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-183#p132) - o žádném takovém rozhodnut nemáme informace. Uvedené činnosti navíc dle našeho názoru nelze považovat za nezbytné (viz např. rozhodnutní pražského magistrátu). Náhlá starost stavebníka o bezpečnost je přinejmenším úsměvná vzhledem k faktu, že stavebník bezpečnost práce konstantně porušuje a ignoruje.
Aby nebylo viditelné, že práce na stavbě dále probíhají, pokusil se stavebník zakrýt budovu plachtou. Ta však pod nápory větru ohrožovala okolí.
Venkovní plachta proto byla později nahrazena vnitřními plachtami v každé jednotce - zakázanou činnost lze tak poznat z hluku nářadí a z prosvícených zastiňujících plachet po setmění.
12.11.2020 rozhodnul Magistrát města Plzně o zrušení stavebního povolení.
Ze spisu jsme se dále dozvěděli, že v roce 2020 došlo k dalším 2 řízením, které se zpětně snaží zlegalizovat zásahy provedené mimo projektovou dokumentaci a tím značné navýšení objemu a hmoty budovy. Účastníkem řízení byl opět pouze sám stavebník.
Žádný orgán se však dosud nevyjádřil k faktu, že původní stavba zcela zanikla.
Doplnění:
I když to v žádném oficiálním stanovisku nezaznělo, vedoucího Odboru stavebně-správního Magistrátu města Plzně v komunikaci uvádí "Že byla stavba kompletně odstraněna a postavená znovu je také všem stranám jasné".
Řízení, která se zpětně snaží o legalizaci svévolně provedených změn mimo projektovou dokumentaci byla zrušena a probíhá řízení o odstranění dotyčných částí stavby.
Stavebník sám přiznal, že dotčené části postavil ještě před požádáním o příslušné stavební povolení.
Stavebník opětovně podal žádost o dodatečné stavební povolení, pro legalizaci stavby.
22.1. proběhlo místní ústní šetření spolu s účastníky řešení. Hlavní bod - narušení soukromí - nebyl prošetřen. Účastníkům nebylo zpřístupněno 4. nadzemní podlaží, aby se mohli přesvědčit, jak moc vysoké terasy odkrývají soukromí okolních pozemků. Odůvodnění: "všechny byty jsou již prodány a noví majitelé písemně vyjádřili nesouhlas se zpřístupněním prostorů". V katastru však žádné změny vlastnictví uvedeny nejsou a tak se domníváme, že legálním vlastníkem nemovitosti je stále stavebník a zpřístupnění tak bylo závislé především na jeho vůli.
Aktuálně je řízení na 90 dnů pozastaveno, protože stavebník nedoplnil "průkaz energetické náročnosti budovy" a "požadavky na vymezení
dostatečného prostoru pro odkládání směsného komunálního odpadu".
První soudní jednání bylo neúspěšné. Hlavním důvodem bylo to, že v jednom dodatečném stavebním povolení stavební označil, že budou kompletně odstraněny obvodové zdi a žalobce se proti tomu mohl odvolávat. Soud však nevzal v potaz, že dané dodatečné povolení bylo vydáno zpětně po dokončení hrubé stavby budovy a stavební úřad žalobci nepřiznal práva účastníka, aby mohl podat odvolání. Z tohoto důvodu byla proti rozsudku podána kasační stížnost.
Dále soud nevzal v potaz důkazy o zfalšovaném stavebním deníku, kterým stavebník obelhal odvolací státní orgán a dokazoval jím, že stavební práce začaly v době platnosti stavebního povolení.
Soud danou stavbu označuje jako černou, je však názoru, že to rovnou nemusí znamenat její kompletní odstranění.
"Je sice v zásadě pravdou, že černá stavba je černou stavbou bez ohledu na její parametry, avšak nikoli každá černá stavba může odůvodnit procesní úspěch souseda černé stavby v řízení o jeho zásahové žalobě, jíž se domáhá zahájení řízení ex offo o odstranění stavby." [odst. 80 rozsudku]