Zde se aktuálně staví bytový dům s 1 podzemním patrem, 4 nadzemními patry a s plochou střechou . Výška budovy má být 12,5 m a svou výškou a objemem se tak bude jednat o jednu z nejvyšších budov v okolí. Zároveň nejsou splněny zákonné odestupy budov. V celých Doudlevcích je minimum budov, která mají 4 plnohodnotná nadzemní patra. V podzemním patře bude umístěno parkoviště pro 5 osobních vozů s autovýtahem. Pro další 4 vozy je plánováno parkování ve vnitrobloku.
Účel této budovy se střídal mezi penzionem a bytovým domem, momentálně je plánováno 6 bytových jednotek. Vzhledem k plánu umístit v prvním podlaží tělocvičnu a předchozí zkušenosti se stavebníkem však máme důvod se domnívat, že pravým účelem této budovy je rozšíření ubytovacích kapacit okolních objektů.
Původní rozhodnutí bylo vydáno 3.9.2014 SZ UMO3/15024/14 a mělo se jednat o "nástavbu 2 podlaží na stávajícím jednopodlažním rodinném domu". Výška zdi zde měla být 10,2 m.
Na této parcele je plánován čtyřpodlažní penzion s 13 pokoji a společenskou místností ve 4. patře, který svým charakterem nezapadá do lokality. V oznámení o stavbě je dále uvedeno, že je plánováno parkování pro 10 osobních vozů na dvorku.
Oznámení bylo vydáno 26.6.2019 pod SZ UMO3/24127/19/Tf a doručeno naprosto mylnému okruhu účastníků - těm, kteří bydlí v jiném bloku bylo oznámení doručeno, přímým sousedům však ne. Toto bylo opraveno 3.7.2019.
12.11.2019 došlo ke zřícení budovy. 14.11. údajně vydal stavební úřad rozhodnutí o neodkladném odstranění stavby, což údajně 15.11.2019 oznámil stavebníkovi, nikoliv však původním účastníkům řízení. 20.11.2019 došlo ke zpětněvzetí stavebního povolení stavebníkem, o kterém jsme se dozvěděli až v únoru.
9.3.2020 bylo doručeno oznámení o zahájení společného řízení na výstavbu penzionu s nezměněným projektem.
Stavební povolení bylo vydáno 1.4.2015 a bylo pro "Nástavbu". Nástavba byla v dobré víře schválena i některými sousedy, nikdo však neměl představu o reálném rozsahu stavby. Od vydání povolení v roce 2015 do léta 2019 na budově nebylo umístěno oznámení o povolení stavby. Navíc byl omezen rozsah účastníků řízení, téměř nikdo z dotčených obyvatel o projektu nevěděl, a proto věc nikdo hlouběji neřešil.
Stavební úpravy byly zahájeny až v srpnu 2019.
Stavební povolení má platnost 2 roky od vydání, mělo tedy zaniknout v roce 2017, pokud nebyla zahájena stavba.
Dle tvrzení stavebního úřadu ÚMO3 se prodlužuje povolení na neurčito, pokud došlo k zahájení stavby, kterým může být například vybourání příčky. Dle stavebníka došlo v mezidobí k "vybourání příčky ve sklepě". Tento výklad však odporuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1101/2007, kde jasně vysvětluje, že "zahájením stavby se přitom rozumí práce podléhající schválení, s nimiž bylo započato a které směřují jednoznačně k provedení stavby podle vydaného stavebního povolení a schválené projektové dokumentace". Nedomníváme se, že vybourání příčky ve sklepě směřuje k postavení několikapodlažního domu s podzemními garážemi. Vybourání příčky navíc nevyžaduje schválení.
Stavební povolení bylo vydáno na nástavbu, v září 2019 však došlo ke kompletnímu odstranění stavby a zaniknul tak objekt, na kterém by se nástavba měla stavět. Stavební povolení by proto mělo zaniknout i z tohoto důvodu. Tento názor s námi sdílí právní kancelář, vedoucí oddělení územního plánování magistrátu města Plzně i nezávisle oslovený jiný stavební úřad. Dle stavebního úřadu ÚMO 3 je však vše v pořádku.
Zánik stavby je definován judikaturou Nejvyššího správního soudu ČR, např. rozsudkem vydaným dne 28.5.2003 pod sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 takto:
„Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. I když může k zániku stavby jako věci v občanskoprávním smyslu dojít ojediněle i jiným způsobem (např. obestavěním), stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve většině případů i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček), v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z hlediska posouzení zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí…“
Při budování podzemních garáží dochází navíc ke stavební činnosti na hranici pozemku, ke které je potřeba písemný souhlas dotčeného souseda, ten ale stavebník nemá.
Firma HURPEZ spol. s r. o. v průběhu let skoupila část objektů v ulici Chvojová a buduje zde komerční prostory, které obtěžují současné obyvatele.
Aktuálně je v procesu stavba budovy (Chvojová 5), kde se užití střídalo mezi bytovým domem a penzionem. Zde je 6 bytů s dispozicí 2+kk, u nichž se obáváme, aby nebyly používány na krátkodobý pronájem ve stylu airbnb. V řešení je i stavba další budovy pro komerční ubytování (Chvojová 3), kde stavební povolení zatím nebylo neuděleno a původní stavba se zřítila vlivem stavební činnosti na vedlejší parcele (již zmíněná Chvojová 5).
Současné ubytovací kapacity přesahují dle údajů na Booking.com 80 lůžek a desítky nových se plánují. V dosavadních projektech nebylo dostatečně řešeno parkování pro podobný ubytovací komplex, a proto začíná být v okolí stále větší problém s parkováním pro rezidenty.
Mimo tyto budovy realizoval stavebník bytový dům v ulici Hroznová, z původních zahrad vybudoval 4 řadové domky v ulici Vinohradská a dále postavil dům původně pro sociální bydlení na adrese Révová 4, který však posléze prodal, ale přesto je stále vedený jako ubytovna pro sociální bydlení.
